Látková vložka je ušitá z několika vrstev různých materiálů. Největší její podíl činí bavlna, ať už v konvenční podobě nebo té organické. Často bavlněná látka obsahuje elastan, pro zvýšení pružnosti. Na spodní straně látkové vložky můžeme najít kromě bavlny také polyester nebo speciální látku s polyuretanovým zátěrem. Někdy se v látkovce objeví také bambusová viskóza. V České Republice není pro kvalifikování kvality látkové vložky žádná kolonka, takže na rozdíl od oděvů, nejsou na materiály, ze kterých jsou látkové vložky ušity, ze strany legislativy žádné požadavky. Přesto jsem k výběru materiálů vždy přistupovala zodpovědně a vybírala látky, které měly certifikaci pro použití na výrobky pro děti do 3 let, což je ta nejpřísnější kategorie.
BAVLNA. Býval to úžasný přírodní materiál. V dnešní době se pěstování a zpracování bavlny vůbec nedá srovnat s dobou před druhou světovou válko. Produkce bavlny od 18. století stoupla stonásobně. Z té přírodní suroviny nezůstává na konci výrobního procesu téměř nic. Ještě než se bavlna zasadí, půda se ošetří organofosfáty, které zabijí veškeré živé organizmy. Půda je po postřiku naprosto mrtvá. Proto je potřeba masivních dávek umělých hnojiv, aby bavlník rostl. I samotná bavlníková semena jsou před vysetím ošetřena a většinou jde o geneticky modifikovanou bavlnu. Bavlníková pole vypouštějí ročně 165 milionů tun skleníkových plynů. Konvenčně obdělávané pole bavlny smrdí, používané chemikálie pálí v očích a zvedá se z nich žaludek (1). Díky srážkám se chemikálie z půdy vyplavují do vodních toků a podzemní vody. Samotná bavlna ke svému růstu hodně vody vyžaduje. Její zpracování a barvení opět vyžaduje další množství chemikálií. Voda z výroby se často vypouští do řek bez jakékoliv úpravy a čištění a tím pádem hubí život v řekách a jejich okolí. Tohle vše se ví. Pěstování organické bavlny není tak výnosné a její zpracování je daleko náročnější, proto nyní jen 2% veškeré pěstované bavlny tvoří bio bavlna. Zisk je důležitější, než péče o půdu, vodu nebo ovzduší.
Ale já jsem malinkatá značka a mám možnost volby. Protože když se na složení nezaměřím já, nemáte ani vy možnost výběru. Proto jsem se rozhodla, že postupně přejdu v co nejvyšší míře na organickou bavlnu. Prozatím mám ve skříni docela slušnou zásobu certifikovaných bavlněných úpletů z běžné bavlny. Je potřeba tyto zásoby zpracovat a přetvořit v něco užitečného jako jsou látkové vložky. Ale bavlněné plátno, které používám uvnitř látkovek pro ztužení výrobku, mi pomalu dochází. Nově již i uvnitř bude bio bavlna.
Další možností, jak se při výrobě chovat zodpovědněji, je domluvit se na spolupráci s někým, kdo z certifikovaných materiálů šije oblečení a zůstávají mu z výroby zbytky, které už dál nezpracuje a vyřadil by je jako odpad. Tohle jsem již dvakrát vyzkoušela s Veronikou Trkolovou, majitelkou značky By Veru, která šije dámské šaty a jiné oblečení. Navíc Veronika ještě před pár lety sama látkové vložky šila, takže má dobrou představu, který odstřižek a materiál by se mi mohl hodit. Výhodou pro mě je, že mohu našít po pár kouscích s různými vzory a i vy pak máte větší výběr a můžete si lépe vybrat každou látkovou vložku jinou.
Omezím používání polyesteru. Nevyřadím polyester úplně, protože na spodní straně intimek má neocenitelnou funkci. U většiny denních a nočních vložek přejdu na použití PUL froté. PUL froté je materiál, který má z vnitřní části polyuretanový zátěr. Tento zátěr nevidíte, je uvnitř vložky. Myslím si, že z PUL froté se na rozdíl od polyesteru budou méně uvolňovat mikro plasty. Stejně jako polyesterový fleece i PUL froté nelze z výroby látkových vložek vyřadit. Díky PUL froté je látková vložka tenká, spolehlivá, prodyšná, ale "nepromokavá". Ovlivnit mohu výběr látky, ze které je vyrobeno froté. Dosud jsem používala čistě bavlněné froté, ale dodavatel ukončil provoz. PUL froté mi dochází a tak zvažuji, že přejdu na jeho bambusovou variantu. Čemu se chci vyhnout je froté z polyesteru, které se běžně používá. Vývoj jde kupředu, třeba někdo časem přijde s materiálem, který bude stejně nepromokavý, tenký a spolehlivý, ale přírodní.
A teď něco, o čem se v materiálovém složení výrobku nedočtete. NITĚ. Nitě tvoří tak malou procentuální část celkového výrobku, že se nemusí uvádět v materiálovém složení. a samozřejmě, trhu vedou nitě polyesterové. Jsou totiž hodně pevné a mohou být i velice tenké. Proto i když si koupíte výrobek, na kterém najdete cedulku 100% bio bavlna, prošitý může být polyesterovou nití a vše je v naprostém pořádku. Proč výrobek tedy také neprošijí bio bavlněnou nití? První důvod je cena. Jak jsem psala výše, zisk je vždy na prvním místě. Navíc, výrobky z bio bavlny "jsou IN", může-li tedy výrobce představit výrobek, který je z bio bavlny, ale náklady na jeho výrobu jsou nižší, pak si mne ruce. Proto také hodně výrobků má v materiálovém složení bio bavlnu, ale nemá žádný certifikát, který by to dokládal, třeba GOTS. To se prostě vezme bio bavlna a tato výchozí surovina se zpravuje a obarví klasickým konvenčním způsobem. To, že dojde k úplnému zničení kladných vlastností původní suroviny, je výrobci, úplný šumák. Jde-li o zisk a označení "100% organic cotton" přitáhne potenciálního zákazníka, který se tímto označením nechá zaslepit a nízká cena ho přiměje vložit výrobek do košíku, má prodejce vyhráno. Však mu o Planetu ani její obyvatele nejde.
O bio bavlněných nitích se traduje, že nemají takovou pevnost, jako ty polyesterové. A to je naprostý fakt. Navíc bio bavlněné vlákno bývá trošku mohutnější a "chlupatější". Já jsem bio bavlněné vlákno zkusila již před lety a dodnes z něj šiji "kompostovatelné" látkové vložky. Několikaleté pravidelné používání látkových vložek, jejich praní při vyšších teplotách, sušení v sušičce, to vše není na bio bavlněném prošití znát. Víte co, na co je vám platné, že vám polyesterové prošití obyčejného trička vydrží dvacet let, když se vám po měsíci objeví dírky v materiálu kolem švu. Takže ano, bio bavlněná nit nejspíše vydrží méně než ta polyesterová (která dost možná vydrží staletí), ale těch 10 let, které obvykle látková vložka zůstává funkční, hravě zvládne. Dříve jsem bio bavlněné prošití používala jen u látkových vložek, které neobsahovaly polyesterový fleece a měly dotykovou vrstvu z bio bavlněného úpletu. Tím, že snížím množství používaného polyesteru a zvýším použití organické bavlny, počítám, že více než 50% látkových vložek bude prošito bio bavlněnou nití.
Pokusím se od svých dodavatelů zjistit o jednotlivých materiálech více a pokud budou vstřícní a sdělí mi třeba původ jejich bio bavlny nebo způsob barvení látek, určitě se s vámi ráda podělím. Jen v dnešní době jsou tohle většinou informace, které si každý střeží, aby měl nějakou výhodu před konkurencí. Pokud to bude v mých možnostech, budu vybírat dodavatele, kteří jednají transparentně a informace o původu výchozí suroviny, jejím zpracování a barvení, zveřejní. A také budu hledat a zkoušet nové materiály, které by byly na látkové vložky vhodné. A i já se budu snažit být otevřená vůči vám a detailně zpracovat materiálové složení jednotlivých výrobků. Miluji přírodní materiály jako jsou vlna, len, konopí nebo kopřiva. Bylo by skvělé, kdyby se jednou tyto materiály objevily i u mých látkových vložek.
Šít budu i nadále na šlapacím stroji. I po osmi letech to vidím jako jediné možné řešení, které mi dává smysl. Pro plastové stroje, které se v dnešní době stále více a více vyrábí, které chvíli fungují, než se něco pokazí a které jsou závislé na elektrické energii, nemám vůbec pochopení. Jsou to takové "prázdné kalorie", které mě nenaplňují štěstím a netiší můj hlad po smysluplné práci. Šlapací šicí stroj, kterého se roky dotýkaly ruce (a taky nohy) nejen mé, ale i lidí přede mnou, který je z kovu, dřeva a litiny, stabilní, jednoduchý, přitom tak neskutečně báječný, to je ten nenahraditelný kamarád, se kterým chci pracovat.
Tak a na závěr KOMPONENTY. I když se snažím plastům vyhýbat jako čert kříži (protože když je u svých výrobků neeliminuji já, nemáte ani vy je při svém nákupu snížit), plastové patentky pořád vedou. Úplně na svoje první látkovky jsem kladívkem natloukala patentky kovové. bohužel, úspěšnost byla asi 50%. Některé odpadly, jiné se ohnuly nebo dokonce poničili látku na křidélku vložky. Přechodem na plastové patentky se kazovost snížila možná na 1 / 10 000. Prostě během roku se mi podaří chybně namáčknout jen tak 3 - 5 patentek. Navíc plastové patentky nereznou. Tyto prázdniny jsem zkoušela, jestli bych přeci jen nepřešla na kovové a pořídila jsem si nádstavce do lisu právě na kovové patentky. Ale není to ono. Takže i u kompostovatelných látkovek zůstanou patentky plastové a vyje poté budete muset před likvidací odstřihnout, pokud je tedy bude chtít zkompostovat.
A ještě zbývají tištěné cedulky. Ty zůstávají prozatím saténové, polyesterové. Hledala jsem někoho, kdo by byl schopný natisknout bio bavlněné, ale jediné řešení, které jsem našla, a které stále nedosahuje kvality zpracování a tisku těch polyesterových, vycházelo před cca rokem na 10,- za cedulku. Takže, pokud víte o něčem, co by pro mě mohlo být zajímavé, určitě napište! Je sice možnost cedulku na výrobek nedat, ale já bych své logo na látkovkách měla ráda. Třeba se jednou zmůžu na vyšívací stroj a budu své logo na křidélko vyšívat bio bavlnou.
Z každé ušité látkové vložky mi zůstává odpad. Je to směs odstřižků bavlněného plátna, úpletu, PUL froté, nití a prachu. Jsou to tak malé kousíčky, že z nich nelze ušít ani odličovací tamponek. Ale celá směs by šla použít jako výplň. Pro letošek jsem si dala za cíl vymyslet, jak by šlo výslednou směs využít. Napadají mě třeba textilní "hady" do oken, aby v zimě nefoukalo nebo pelíšky pro psy a kočky. Bylo by dobré své podnikání posunout zase o kousek dál ke zodpovědnějšímu přístupu a ekologičtějšímu stylu práce. I malé změny se počítají a nemusí být všechno hned. Budu postupovat po dětských krůčcích.
(1) Část informací převzatá z knihy Zodpovědná firma - Yvon Chouinard a Vincent Stanley, nakladatelství Peoplecomm 2014